Dub, buk, nebo smrk? Dřevo pro truhláře volte podle použití

Truhlář vybírá dřevo podle toho, co z něj postaví, ne podle toho, které je zrovna po ruce. Tvrdost, stabilita, kresba a snadnost opracování jsou čtyři vlastnosti, které se u každé dřeviny liší a rozhodují o výsledku. Tvrdé dřevo odolá zátěži, ale hůř se řeže, měkké se opracovává snadno, ale rychleji se odírá. Sušení a skladování přitom rozhodují stejně jako druh dřeviny. Následující přehled ukazuje, kdy kterou dřevinu zvolit a kdy ji nechat stranou.

Čtyři vlastnosti, podle kterých vybírat

Tvrdost určuje, jak snadno se dřevo odírá a promačkává. Jídelní stůl nebo schodiště vyžaduje tvrdé dřevo, ložnicová skříň si vystačí s měkčím. Tvrdost ovlivňuje také nástroje, protože dub otupí čepel rychleji než borovice. Počítejte proto s časem na přípravu a broušení.

Stabilita znamená, jak moc dřevo pracuje při změně vlhkosti. Některé dřeviny, například dub, se po vysušení chovají klidně, jiné se kroutí. Šířka prkna riziko zvyšuje, takže široké dveře se lepí z užších lamel. Kritické jsou prostory s proměnlivým klimatem, třeba veranda.

Kresba rozhoduje o vzhledu. Dub má výrazné paprsky, jasan hrubší pórovitou kresbu, buk jemnou a světlou. Při mořidle se kresba projeví jinak než při olejování. Pro čirý lak vybírejte dřevinu, jejíž barvu máte rádi.

Dub: kdy ano a kdy ne

Dub je volba pro nábytek, který má vydržet generace. Je tvrdý, odolný a díky tříslovinám méně náchylný k hnilobě, takže se hodí na stoly, okna, dveře i podlahy. Dobře snáší i vlhčí prostory. Barva časem tmavne a získává hlubší tón.

Nehodí se tam, kde potřebujete lehký materiál, nebo kde rozpočet nedovolí kvalitní výběr. Dub je těžký, takže velké skříně namáhají panty a police. Třísloviny reagují s železem a mohou na vlhkém dubu zanechat černé skvrny, proto používejte nerezové nebo pozinkované spojovací prvky. Tvrdé dřevo také ztíží ruční opracování.

Při výběru sledujte hustotu letokruhů a rovnoměrnost. Hustě letité dřevo bývá pevnější. Drobné suky jsou přijatelné u rustikálního stylu, ale na čelních plochách ruší. Prkna z jedné části kmene mají stejný odstín.

Buk, jasan a ořech: tvrdé dřeviny s odlišnou povahou

Buk je tvrdý a dobře se ohýbá, proto se hodí na židle, stoličky a dětský nábytek. Špatně snáší vlhko a střídání teplot, takže ho nepoužívejte venku. Jemná kresba umožňuje čisté povrchy. Pozor na pnutí při sušení.

Jasan je pružný a odolný proti nárazům, proto se používá na rukojeti a sportovní náčiní, ale i na nábytek. Výrazná kresba dodává charakter. Pro venkovní použití se bez důkladného ošetření nehodí. Světlý odstín se dobře kombinuje s tmavými doplňky.

Ořech je ušlechtilý, tmavý a dobře se opracovává, takže je oblíbený u solitérního nábytku. Bývá ale dražší a hůře dostupný ve větších rozměrech. Světlá běl se v prknech od tmavého jádra odlišuje a je třeba počítat s odpadem. Na běžné police a bednění se nevyplatí.

Smrk a borovice: kdy stačí měkké dřevo

Smrk a borovice jsou dostupné, lehké a snadno se opracovávají. Hodí se na postele, police, kuchyňské rámy, krovy a konstrukční práce. Světlý smrk dobře přijímá bílé lazury, borovice dostane teplý odstín. Pro rodinný rozpočet jde o rozumnou volbu.

Nevhodné jsou tam, kde se předpokládá velké mechanické namáhání, například na pracovní desky nebo schodišťové stupně. Měkké dřevo se promáčkne i po pádu hrnce. Pryskyřice z borovice může prosakovat lakem, takže ji před nátěrem odstraňte. Smrkové suky mají sklon vypadávat.

Důležitá je kvalita řeziva. Hledejte prkna s hustými letokruhy a malými suky. Vyhněte se prknům se zahnutými hranami, prasklinami a modravými skvrnami, které značí napadení houbou. Lepší výběr se pozná už podle rovnosti prken.

Sušení a vlhkost: neviditelná vlastnost prken

Řezivo se prodává sušené uměle nebo vzduchem. Pro nábytek a interiér se používá dřevo vysušené zhruba na deset procent vlhkosti. Mokré dřevo se po zabudování smršťuje, tvoří spáry a trhliny. Zeptejte se dodavatele na vlhkost a nechte si ji změřit vlhkoměrem.

Čerstvě pořízené dřevo nechte v dílně několik týdnů aklimatizovat. Prkna ukládejte rovně, s proložkami, aby vzduch proudil. Chraňte je před slunečním světlem a přímým teplem, které způsobují kroucení. Dlouhodobé uložení vyžaduje stabilní místo bez výkyvů.

Vlhkost nevyhodnotíte jen okem. Dřevo, které vypadá suché, může uvnitř zadržet vodu. Pokud pracujete s tlustým hranolem, měřte hlouběji, ne jen na povrchu. Při pochybnostech rozřízněte zkušební kus.

Nákup řeziva a kdy sáhnout po lepených deskách

Zkontrolujte rovnost prken, jejich rozměry a tolerance. Dívejte se podél hrany jako po lati, kroucení je vidět okamžitě. Zvažte také nadměrek, abyste mohli prkna hoblovat a srovnat. S odpadem počítejte vždy, zvlášť u hrubých prken.

Lepené desky ze spárovky jsou stabilnější a hodí se na stolové desky, pracovní plochy a schodiště. Úzké lamely vzájemně vyrovnávají pnutí. Zkontrolujte, zda je lepidlo vhodné pro prostředí, v němž deska poslouží. Okraje a plochy vyžadují řádné ošetření.

Pro dveře a okna se užívají lepené hranoly s různou orientací vláken. Jsou stabilní a nekroutí se jako plná prkna. Při nákupu žádejte doklad o původu dřeva, například certifikát udržitelného lesního hospodářství. Dřevo z kontrolovaných lesů je pro řemeslo i pro přírodu lepší.

Můj tip: Doporučila bych před větší zakázkou pořídit jedno zkušební prkno z každé dřeviny, kterou zvažujete, a pár dní ho nechat v dílně. Na kusu uvidíte, jak se obrábí, jak přijímá mořidlo a zda se nekroutí.

Zdroje

• Ministerstvo zemědělství ČR
• Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
• Česká obchodní inspekce