Garáž není jenom skladiště za "těmi" vraty

Znáte to určitě z osmdesátých a  devadesátých let. Standartní dům m měl dvě patra, sklepa a většinou placatou střechu. Některé měli i třetí patro - půdní vestavbu s klasickou střechou. Garáže byly utopeny ve sklepech. Blbě se z nich vyjíždělo a měli plechový vrata, díky nímž v zimě v garáži mrzlo. Garáž se tedy dala prakticky využít pouze jako skladiště bordelu. U dnešních domů je situace zcela jiné a mnohem lepší. Domy se staví jednopatrové a beze sklepa. Garáž se ze stínu dostala na výsluní jako užitečná část domu. Garáže jsou plánovány jakou nadzemní součást domu nebo jako přídavný objekt na pozemku poblíž domu. Nové stavební materiály udělali ze zmrzlých garáží teplá a suchá místa, že by se tam dalo skoro myslet. Slabým místem dříve bývaly vrata do garáže. Doba plechových hrůz je pryč. Dnešní garážová vrata jsou prakticky skořepina z několika materiálů s bezvadnou tepelnou ochranou. Takže zapomenuté lahváče v kufru auta přes noc nezmrznou :-) . Dnešní vrata se dají vytáhnout nahoru (sekční vrata) nebo odtlačit do strany (posuvná vrata)  a nejlépe srolovat na strop (rolovací vrata), aby nepřekáželi. Dnešní garážová vrata LOMAX se dají nechat vyrobit na míru a v jakékoliv barvě a designu chcete. Proto se dají vrata použít při rekonstrukci starého domu, kterému se přizpůsobí (většinou menší výška). U novostaveb se nemusí architekt omezovat vraty, ale vrata přizpůsobí domu, aby k němu padla jako ulitá. Dobrým postřehem pro Vás může být, že vrata se dají udělat designově stejné se vstupními dveřmi do domu. Vjezd do garáže nezačíná vratama, ale bránou na pozemek u domu. Zmíněná firma LOMAX vyrábí také brány pro vjezd na pozemek. I u bran a plotů je výběr široký a přizpůsobí se jak starému domu, tak i novému. Nejlepší na tom je, že ke všemu dodávají elektroniku na dálkové ovládání. Jen si to představte. Přijíždíte domu a pomocí dálkového ovladače otevřete bránu na pozemek a garážová vrata. A pršet si může jak chce.

Publikováno: 13. 08. 2013

Kategorie: Stavba a rekonstrukce

Autor: Ema Foldyšová