6 omylů o bolesti pat, které slýchají lidé ze stavby

„To se rozchodí“ je věta, kterou slyší každý, kdo ráno došlápne na patu a zasyčí bolestí. Na stavbě se pak bolest bere jako součást řemesla: beton, žebříky, celý den na nohou a boty, na které se dívá spíš bezpečák než chodidlo. Za bolestí paty přitom stojí konkrétní příčiny a o většině kolují zjednodušení. Šest nejčastějších omylů stojí níže vedle toho, co platí doopravdy a kdy už patří noha k ortopedovi.

Omyl první: bolest paty je jen únava

Únava nohou bývá rozlitá po celém chodidle a po odpočinku se zmírní. Bolest paty má obvykle přesné místo, často na spodní straně u hrany kosti. Typicky bodá při prvních ranních krocích nebo po delším sezení a po rozchození povolí. Večer se pak vrací.

Za takovým obrazem často stojí přetížený úpon plantární fascie, tedy pruhu vaziva na spodině chodidla. Při celodenní práci na tvrdé podlaze ho zatěžujete víc, než snese. Podobně působí náhlé zvýšení zátěže, třeba nové schody nebo víc hodin na lešení. Zánět nebo mikrotrhlinky nemusí být vidět.

Pokud bolest trvá týdny a pravidelně se vrací, nejde o prostou únavu. Poznamenejte si, kdy bolí nejvíc a kdy ustupuje. Takové informace pomohou lékaři. Ignorování obvykle bolest jen protáhne.

Omyl druhý: ostruha píchá do měkkých tkání

Patní ostruha je kostní výrůstek na spodní straně patní kosti, který lze poznat na rentgenu. Představa, že špička ostruhy vráží do měkkých tkání jako hřebík, je ale zjednodušení. Bolest většinou způsobuje zánětlivě přetížená fascie a okolní tkáň. Ostruha je často jen průvodní nález.

Zajímavé je, že ostruhu mají i lidé, kteří žádnou bolest nepociťují. Naopak bolest paty se může objevit i bez ostruhy. Rentgen proto sám o sobě nerozhoduje. Lékař hodnotí příznaky a vyšetření dohromady.

Co z toho plyne pro praxi? Odstranění ostruhy není první volba, přednost mívá konzervativní postup. Ten zahrnuje úpravu zátěže, obuv, protahování a vložky. Operace se zvažuje až při dlouhodobých obtížích a o ní rozhoduje specialista.

Omyl třetí: stačí měkčí vložka z drogerie

Měkká univerzální vložka může krátkodobě ulevit, ale nevyřeší tvar chodidla ani způsob došlapu. Sploštělá klenba, vysoká klenba nebo špatná osa nohy potřebují jinou podporu. Ortoped nebo ortotik proto posoudí vlastní došlap a navrhne vložku na míru. Ta bývá pevnější, než čekáte.

U pracovní obuvi platí, že nejde jen o ocelovou špičku. Důležitá je podrážka s rozumným tlumením, pevná pata a dostatečný prostor pro prsty. Boty s ocelovou špičkou musejí splňovat požadavky na pracovní obuv. Příliš tvrdá nebo naopak rozšlápnutá podrážka bolest paty zhoršuje.

Boty střídejte a po dvou až třech letech intenzivní práce zkontrolujte jejich stav. Zešikmený podpatek nebo prošlápnutá podešev znamenají nesprávné zatížení. Vložku vyjměte a vysušte, ať boty nezapáchají a nemění tvar. Výměna včas ušetří zdravotní potíže.

Omyl čtvrtý: pomůže „to rozchodit“

Při akutní bolesti paty zátěž spíš škodí. Pokračování v naplno vedené práci může záněty prohloubit. Nejde o to, že nesmíte chodit, ale o úpravu zátěže, pauzy a obuv. Po náročném dni nohy odlehčete.

Pomáhá protahování lýtkových svalů a chodidla, které zmírňuje tah na patu. Cviky ukáže fyzioterapeut, ať je neděláte špatně. Důležitá je pravidelnost a mírná intenzita. Bolestivé protažení do krajní polohy nepomáhá.

Na stavbě se často nedá práce přerušit. Střídejte proto činnosti, vyhněte se dlouhému stání na místě a využijte přestávky k sednutí. Pokud je to možné, položte na betonovou podlahu protiúnavovou podložku. Změna drobností může být rozhodující.

Omyl pátý: paty a záda spolu nesouvisejí

Tělo funguje jako řetěz, a pokud jeden článek trpí, ostatní se přizpůsobují. Člověk s bolestivou patou nesprávně došlapuje, což mění zátěž kolen, kyčlí i bederní páteře. Naopak nevhodné držení těla ovlivňuje to, jak došlapujete. Souvislost není pravidlem, ale v praxi se vyskytuje.

Proto má smysl všímat si, co se děje celé noze. Pokud po delší době doprovázejí bolest paty i bolesti kolen či zad, řekněte to lékaři. Vyšetření nohy a došlapu někdy vysvětlí víc než samotný rentgen páteře. Léčba pak může být cílenější.

To neznamená, že každá bolest zad pochází z paty. Příčin je řada. Přesto stojí za to chodidla nepodceňovat, protože jsou základem při práci na stavbě. Péče o ně je prevence.

Omyl šestý: k lékaři až když to nejde

Čekání do chvíle, kdy se nedá došlápnout, prodlužuje léčbu. Ortoped by měl vidět bolest, která trvá několik týdnů, vrací se ráno nebo omezuje práci. Včasné řešení bývá jednodušší než dlouho přetahované potíže. Přijďte s přehledem, kdy a jak bolí.

Okamžitě vyhledejte lékaře při otoku, zarudnutí, horečce, necitlivosti nebo po úrazu. Také když bolest vznikla náhle a nejde došlápnout. Totéž platí, pokud máte cukrovku nebo poruchu prokrvení nohou. Rozhodně neodkládejte.

Co lékař udělá? Prohlédne chodidlo, zhodnotí došlap, případně pošle na rentgen nebo ultrazvuk. Navrhne postup, který nejčastěji kombinuje úpravu zátěže, cviky a vložky. Léčbu a případné injekce či operaci rozhoduje lékař.

Zdroje

• Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně
• Státní zdravotní ústav
• Ministerstvo zdravotnictví ČR